MUDr. Jiří Štětina - poslanec ČR
Navrhované řešení vycházet z historické koncepce náměstí a respektuje logiku a zkušenosti obyvatel historického centra. Těžiště výskytu osob na náměstí je především poblíž domů, tedy po obvodu náměstí, zejména pak v podloubích. Obyvatele náměstí v těchto domech bydlí, stejně tak jako hosté v krátkodobě nebo dlouhodobě pronajatých bytech. Další skupina zde pracuje hlavně ve službách. Tyto služby (např. obchody, restaurace, kavárny, kanceláře...) navštěvují obyvatele Hradce, ale také turisté. Tito návštěvníci stráví na náměstí v průměru krátký čas, přesto jsou pro tuto zónu důležití. Pro život v centru je nutné návštěvníkům zajistit zejména krátkodobé parkování, aby se z centra nestala další "mrtvá zóna". Odstrašující příklad je hned sousední Malé náměstí, které zeje prázdnotou a lidé tam nechodí, obchody se nabízejí k pronájmu a jediný funkční hotel Eliška má nelegální parkoviště s tichým souhlasem policie a radních, aby mohl fungovat.
Dopravní situace v bodech
- doprava - při vjezdu na Velké náměstí je přikázán směr jízdy do levé horní části náměstí, aby řidiči projíždějící náměstím využili především této komunikace a auta vjížděla do parkoviště shora. Parkovací manévry budou probíhat z parkovacích spojnic a nebudou blokovat provoz průjezdových komunikací. Toto řešení odlehčí provozu na dolní jednosměrné komunikaci, která bude využita pro alternativní odjezd z parkoviště a pro odjezdy z bočních ulic Špitálské, Tomkovy, Dlouhé, Úzké nebo také z Malého náměstí.
- parkování - cílem je zajistit dostatečný počet parkovacích míst, přitom auta umístit dále od míst pro pěší a případně je oddělit. Je velmi důležité, aby počet parkovacích míst byl maximálně variabilní. Pro jednotlivé hromadné akce lze využít celou plochu jenom pro pěší návštěvníky. Naopak může nastat opačný požadavek na maximální využití parkovacích míst. K udržení života v historickém centru města je parkování nezbytnou podmínkou a jakékoliv zbrklé a nevratné řešení nebo omezení parkování může mít fatální následky, které se budou jen těžce a draze napravovat. Ve městech musí fungovat vyvážený systém parkování, který je možné regulovat cenami nebo systémem parkování (např. motivace krátkodobého stání) nebo vyhláškami města. Jiné požadavky byly v minulosti, jiné jsou nyní a nové přinese budoucnost nebo třeba parkovací domy. Proto hledáme řešení, které bude moudré a prozíravé a udrží centra živá, plná lidí. Zatím se budují nová a nová nákupní zóny, která ožívají na úkor historických středů měst, která naopak skomírají.
- pěší zónapodle lidí - navrhované řešení počítá s odklonem dopravy mimo pěší zóny. Cílem je nejenom bezpečnost, ale především vytvoření klidového a příjemného prostoru pro návštěvníky. Hlavní myšlenkou tohoto řešení je přesun hlavní komunikace do horní části náměstí a posun parkovacích míst dále od pěší zóny, která bezprostředně a logicky navazuje na podloubí, obchody, zahrádky restaurací a kaváren. Jedná se o historicky danou pěší tepnu, do které ústí většina vedlejších ulic starého města.
- zásobování - je v tomto návrhu řešeno tak, aby byl umožněn přístup ke všem objektům bez nutnosti objíždět celé město a zvyšovat dopravní zátěž centra i jeho okolí
- Inženýrské sítě. Pokud někdo připravuje nějakou generální rekonstrukci Velkého náměstí, a zdá se, že tomu tak je, nelze opomenout všechny inženýrské sítě, které jsou v dezolátním stavu. V našem městě je totiž zvykem, že provádím výstavbu silnic, chodníků, provedu kolaudaci, ale za několik měsíců, resp. let, se začne opět kopat, protože teče voda, zjišťujeme, že prosakuje kanalizace, není elektroinstalace podle nových norem a začínáme opět kopat. Že se mýlím? Ani náhodou. Vzpomeňme jenom na Ulrychovo náměstí a Gočárovu třídu, ulici Petra Jilemnického a další.
Bydlím v Hradci Králové více než 50 let, nejsem sice rodilý hradečák, ale moje cítění se pomalu blíží „hradeckému votrokovi“. Jsem tedy přesvědčen o tom, že občan našeho města by měl svůj názor prezentovat k zásadním věcem, aniž by muselo být referendum. Konšelé z města nám musí říci, co zamýšlejí, jak to chtějí udělat a co na to lidé. Zatím je ticho po pěšině a jenom u piva se lidé baví o tom, že se připravuje přestavba Velkého náměstí a že už byly vyplaceny nemalé finanční prostředky někomu, kdo je někoho kamarád. Dokonce jsem již slyšel, že by to měla stavět nějaká spřízněná firma.
Jsem sice poslancem Parlamentu za náš kraj, ale nikdy jsem se nesnížil k tomu, abych ovlivňoval zastupitele města a kraje a už vůbec nikdy bych si nedovolil lobovat za nějakou firmu, která by něco mohla stavět. Velmi bych tedy uvítal, kdyby představitelé našeho města veřejně sdělili svoje plány na zkrášlení našeho města. Velké náměstí, které je historickým centrem už několik století si naši maximální péči zaslouží.
Jiří Štětina